Čas vynakládaný na pracovní děje uskutečňované pracovníkem se člení na čas nutný pro jejich uskutečnění (normovatelný čas) a časy ztrát, které pro daný pracovní proces nejsou nezbytné (nenormované časy).
Nutné (normovatelné) časy se podle účelu, na který byly vynaloženy, člení na:
- časy práce (t1), kdy pracovník vykonává úkony nezbytné pro uskutečnění pracovního úkolu,
- časy přestávek obecně nutných (t2) jsou dány fyziologickými potřebami pracovníků a zahrnují především přestávku na jídlo, čas na přirozené potřeby a čas na oddech,
- časy přestávek podmínečně nutných (t3), které představují časy nečinnosti, v důsledku používané techniky a technologie a jí odpovídající organizace výroby a práce; jde například o časy spojené s čekáním pracovníka na skončení automatického chodu výrobního zařízení, na skončení taktu linky, na obsluhu pracoviště ve stanoveném časovém limitu apod.
Časy práce, přestávek obecně nutných a podmínečně nutných se v závislosti na tom, zda jsou úměrné počtu uskutečněných operací (zpracovaných kusů), počtu zpracovaných dávek nebo zda jsou vázány na směnu, člení na:
- časy jednotkové (tA) - časy jednotkové práce (tAl) zahrnují například časy na opracování součástí, časem jednotkových obecně nutných přestávek (tA2) je čas na oddech. podmínečně nutnou přestávkou (tA3) je čas na čekání pracovníka do skončení automatického chodu zařízení,
- časy dávkové (tB) - časem dávkové práce (tB1) je převzetí pracovních instrukcí, seřízení stroje, vyplnění pracovního lístku apod.,
- časy směnové (tC) - ke směnovým časům práce (tC1) patří například spotřeba času na přípravu pracoviště na začátku směny, úklid pracoviště na konci směny; směnovým časem obecně nutných přestávek (tC2) je čas na jídlo, čas na přirozené potřeby.
U strojních operací se dále rozlišuje, zda pracovní činnost nebo přestávka probíhá za chodu či klidu zařízení.